Model Context Protocol (MCP)

Před MCP si každý AI nástroj budoval vlastní integrace pro databáze, API a externí služby. To znamenalo duplicitní práci napříč nástroji a vendor lock-in pro uživatele. MCP to řeší tím, že definuje standardní protokol: tvůrci nástrojů vytvoří jeden MCP server a funguje s každým AI agentem, který MCP podporuje — Claude Code, Cursor, Windsurf a dalšími.

MCP používá architekturu klient-server. AI agent (klient) se připojuje k MCP serverům, které vystavují nástroje, zdroje a prompty. Když agent potřebuje dotazovat databázi, prohledávat dokumentaci nebo volat API, odešle standardizovaný požadavek na příslušný MCP server.

// Příklad: konfigurace MCP serveru v Claude Code
// ~/.claude/settings.json
{
  "mcpServers": {
    "github": {
      "command": "npx",
      "args": ["-y", "@modelcontextprotocol/server-github"],
      "env": { "GITHUB_TOKEN": "ghp_..." }
    },
    "postgres": {
      "command": "npx",
      "args": ["-y", "@modelcontextprotocol/server-postgres"],
      "env": { "DATABASE_URL": "postgresql://..." }
    }
  }
}

MCP servery jsou dostupné pro GitHub, PostgreSQL, Slack, Google Drive, souborové systémy a desítky dalších služeb. Úplný seznam komunitně vytvořených integrací najdete v registru MCP serverů.